Jdi na obsah Jdi na menu
 


27.6. - Královskou jízdou do Vlčnova

   Ráno se ukázalo, kdo ochutnával víno více než je zdrávo. Z celé skupiny čítající více než 20 jedinců se k nám nikdo nepřipojil. Ostatní po výletu a ochutnávce radejí zvolili co nejrychlejší cestu na základnu a odtud zmizeli do Prahy.

   Vyrazili jsme tedy sami směrem k Blatničce. Nabízela se Strážnická cyklotrasa mezi vinicemi, ale pohled do mapy a vrstevnice v ní nás přesvědčil, že zvolíme hlavní slinici. V neděli ráno tu byl velice slabý provoz a silnice široká. V Blatničce jsem odbočili na polňačku, překonali malý vrch a podél potůčku začali klesat. V místě Dolní louky jsme trošku váhali kam dál, ale nakonec jsme nezabloudili. Před rybníkem Nové Díly jsme vyšlápli kopec k silnici a po 5048 dorazili do Hluku. Zde probíhaly trhy, ale naším cílem byla místní tvrz. Prohlédli jsme ji zvenčí, dovnitř jsme nešli. Nicméně na nádvoří měli velmi dobrou zmrzlinu.

   Dále jsme po silnici 495 pokračovali do Vlčnova. Cesta se pěkně vlnila, ale zastihl nás silný protivítr. Ten už nás pak vlastně neopustil, takže jsme úlevu hledali především v lesních úsecích. Vlčnov samotný je moc pěkný. Všude čisto, udržované domy, kostel, náměstí. Prostě pěkná podívaná. Vyhlášené jsou Vlčnovské búdy na vinici pod vrchem Myšince. Odtud jsme klesali podél Vlčnovského potoka k Veletinám. I tady cestu lemují sklípky, ale nejsou tak výstavní jako ve Vlčnově.

   Přes Hradčovice jsme zamířili do Lhotky k místní rozhledně. Klasicky je to mobilní vysílač opatřený vyhlídkovou terasou. Nejvíc nás ale zaskočila zavřená brána. Prolezli jsme dírou, abychom poté zjistili, že je to jediné místo, které je zahrazené. Z jiných směrů je rozhledna volně přístupná. Pokochali jsme se výhledem a mezi poli mířili k lesu. Napojili jsme se na zelenou a také stezku 5177. Trochu jsem se bál, ale kromě několika bahnitých míst byla cesta dobře sjízdná.

  Podle plánu jsme měli zajet ještě k rozhledně Rovnina. Ale zdravotní indispozice nás donutila zvolit efektivnější trasu k cíli a tak jsme ji jenom zdáli vyfotili. Prudký sjez nás zavedl do Bílovic. Šel na nás hlad, ale vzhledem k místním slavnostem bylo všude plno. Padlo rozhodnutí o dojetí do cíle s tím, že se pak někde najíme. Přes Topolnou jsme dokončili náš boj s větrem. Po přejetí Baťova kanálu jsme si užili i jízdu po větru.

   Celkem náročný výlet měl "pouhých" 46 km s převýšením 527 m. Nakonec jsme museli uznat, že na Moravě j opravdu krásně. Třeba ještě někdy zavítáme.

 

 

2010_06_27---vlcnov---trasa.jpg

 

2010_06_27---vlcnov---profil.gif

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Královskou jízdou do Vlčnova

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář