Jdi na obsah Jdi na menu
 


27.6. - Rokytce naproti II

   Se svým cykloturistickým zaměřením jsem dlouho váhal, ale nakonec podlehl. Ve středu 27.6. jsem si to ráno přihasil do práce na kole, abych se mohl zúčastnit odpoledního sprintu k prameni Rokytky od jejího vyústění do Vltavy až k prameni..

   Hned první metry jsem narazil se svým přístupem nedělat si to náročnější než je nutné. Aleš nemá rád dvakrát stejnou trasu a tak i na start se muselo jet jinudy, abychom nejeli ani kousek stejně. Nastoupali jsme tak k Bulovce, abychom prudce spadli k Vltavě a podél slepého ramene odstartovali od povodňových vrat.

   Po začátku nás čekala trasa A26. Ta vede daleko, předaleko. Ale nikoliv pro Aleše. Hned za Freyovou ulicí ji opouštíme, protože Rokytka teče přece jinudy, o celých 20m vlevo. Podél koryta vede stará cesta. Tempo je vysoké, trasa dlouhá a všichni chtějí být před setměním doma. Takto míříme i přes Poděbradskou a stále sledujeme tok. V Hrdlořezích se napojíme na panelku A25 a tu sledujeme až ke Kyjskému rybníku. Dále Aleš volí svoji trasu. Rybník objíždíme a po chvilce sjíždíme do poldru. Opět vedle vede asfalt, ale to bych chtěl moc. Zpočátku to je pohoda, horší se to a za chvíli tam nejsme pro samé rákosí skoro vidět. Znovu po A25 a pak zelenou a zase podél vody dojíždíme do Běchovic.

   Z Běchovic pokračujeme po červené. Vede nás do Kolodějí, kde sklízím první posměch. Kvůli šetření sil vzdávám dobrovolný výjezd a objíždím haldu. Červená vede na Šance, kde všichni odmítají zajížďku ke kostelu Svaté Markéty. Nastává první problém. Heslo dne je nikoliv "Smrt poslednímu", ale "Hlídej si toho za sebou". Hledá se viník toho, že jsme se ztratili. A ejhle po chvilce je to...

   V Královicích se noříme do přírodního parku Rokytka. Ovšem jenom na chvíli, podle Aleše je to dál žihlavami neprůjezdné. Objížďka vede po silnici. K cíli vede kratší cesta, ale se svými názory jsem to dávno vzdal. Cílem je jet co nejblíž korytu. Přes Nedvězí sjíždíme do Pacova k poslední šanci na pivo nebo něco jiného před cílem (psychologickým). Eliminujeme náznaky rebélie a míříme k altánu. Stezky 0021 a 0031 nás tam dovedou a odměnou je 10 minut na svačinu. S Kérou jsme to uviseli až sem, domů to bude určitě lepší, aspoň si to můžu myslet...

   Zbývá posledních pár stovek metrů k cíli. Pramen je hned u cesty. Někteří se jej snaží nalézt ve vysoké trávě. Nezbytné focení končí jednu epizodu a začíná druhou. Těším se, že budeme klesat.

   A jedéééém. Tehovec, Mukařov, modrá, červená a Babice. Moment, tady už to znám. Kontrolní pohled do mapy a druhá rebélie. Po červené odmítám jet. Z dřívějšího výletu vím, že červená je vražda, speciálně pro trek. Objíždíme to s Mírou po silnici a čekáme v Třebohosticích. Další náznak hospody eliminuje mrak nad Prahou. Takže to pořád po červené šviháme do Újezda nad Lesy. Aleš odbočuje domů a my spěcháme dál. Krásná část vede přes Klánovický les. Na místním nádraží už neodoláme a pauzírujeme u piva a limonád. Kdybychom jenom věděli...

   Po modré až k hájovně, kde se dělíme. Zbývá kousek na metro. Při výjezdu z lesa nás osvěžují první kapky. Než dojedeme na metro jsme durch. Zatracená limonáda!

   Nicméně jsme to dali. S Kérou uviseli až do konce. 72 km s převýšením 580 m. Ale to tempo... a nulový odpočinek. Se svým cykloturistikým pojetím bych na to potřeboval celý den. Kochal bych se a byl bych moc spokojený. Co jsem totiž stihl postřehnout při letmém odkolenění hlavy, která většinu času sledovala zadní kolo přede mnou, přiroda je zde krásná.

   Hláška dne: "Zdendo, víš, že jedeš na trekovém kole?" Autorem byl Milan.

   Nejlepší reakce zatím neznámého autora: "Co má dělat, když v kolárně jiné nezbylo..."

   Fotky nemám, ale přikládám pár užitečných odkazů.

   http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/?d=91227#pos=50.01022P14.72593P15

   http://merkava3.blog.cz/1206/rokytce-naproti-ii

   https://picasaweb.google.com/radeklaska/KPrameniRokytky

rokytce-naproti-ii---trasa.jpg

rokytce-naproti-ii---profil.gif

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pěkné

(Aleš, 27. 7. 2012 13:50)

Takový pěkný článek a ty se ani nepochlubíš. Máš za to černý puntík