Jdi na obsah Jdi na menu
 


27.4. - Vítání jara

   Ihned po startu nás podle přípravy čekalo několik stoupání. Z Lužné jsme po silnici nastoupali nad Krušovice. Oproti loňsku jsme vynechali Louštín. Bohužel podlouhlé stoupání a získané metry jsme ihned ztratili prudkým sjezdem a tak nás nad Krušovicemi čekalo stoupání další. V Krušovicích jsme zrychleně obhlédli pivovar a začali tlačit terénem. Závěrem nás čekalo brutální tlačení cestou necestou. Potřebovali jsme se dostat na žlutou značku na hřebeni. Tam už jsme vyhlíželi pramen.

   Podle mapy jsem jej určil naprosto přesně, akorát někde jinde. Naštestí jsem skupinu vyvedl z omylu asi o 500m dále, když jsem se správně zorientoval. Podle papírové mapy měla přímo kolem pramene vést cesta, ale upravená oranice nás utvrdila o opaku. Drželi jsme se tedy původního plánu a pramen objeli po cestě. Hned po zhruba 10km, pod nejvyšším vrcholem Džbán, jsme se ocitli v bodě návratu. Nyní už čekalo jenom vytrvalé klesání až k soutoku s Berounkou.

   S větrem v zádech jsme se spustili přes Kroučovou a Řevničov k soustavě rybníků kolem trasy 8192. Cesta terénem po modré značce utíkala rychle díky suchému povrchu bez bláta. U Červeného rybníka jsem zaváhal a pustili jsme se po silnici. Kdybychom věděli, jaký krpál vede do Mšeckých Žehrovic, jeli bychom do Lodenic přímou polní cestou. Přesedlali jsme na červenou, která nás následně provázela skoro celý zbytek výletu. Nejbližší metou však byl oběd.

   V Srbech jsme zaparkovali u hospody vedle zastávky. Z druhé strany u hladiny Záplav je příjemné posezení a slušně jsme zde poobědvali. Doplnili jsme energii palačinkami a vaflemi a po regeneraci opět šlápli do pedálů. Červená nás dovedla až do Družce, kde jsme ji krátce opustili po silnici. Po návratu na značku začala "mlýnská" sekce. Údolí je zde zaplněno spoustou bývalých i stále stojících mlýnských stavení.

   Před Nenačovicemi jsme opustili nadobro terén. Červená značka uskakovala k silnici a znovu mizela v okolí. V Loděnici jsme nabrali směr Svatý Jan pod Skalou. Celé klesání až k soutoku s Berounkou by bylo bývalo nádhernou tečkou, kdyby nehrozil déšť, neexistovala únava a nechyběl čas. Takto jsme mazali v rámci možností po žluté z Hostimi k oficiálnímu konci. Na posledních stovkách metrů přišel předpovídaný celodenní déšť. Rychlá rozlučka a úprk k autu do Berouna trochu pokazily celodenní radost z pohybu v přírodě.

   Unavení jsme hodnotili letošní první jízdu. Celkem 77km s nepochopitelnými 1130m výšky. To je ale asi chyba map, protože cesta byla globálně dolů.

 vitani-jara.jpg

vitani-jara.gif

 

Náhledy fotografií ze složky 2013/04 - Vítání jara, Kačák

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář