Jdi na obsah Jdi na menu
 


6.10. - Singlovka známými místy

   Obvyklý problém, jak se dostat na Zličín, jsem tentokrát neřešil Rozvadovskou spojkou, ale přes metro Stodůlky. Podjel jsem silnici a kolem Siemensu si to namířil na parkoviště u Tesca a Ikei. Už sice začali první zoufalci najíždět na masové kuličky, ale průjezd byl rychlý a pohodlný. Prvním cílem bylo Letiště Praha. Cesta tak vedla do Hostivic, ale nikoliv přes Sobín. V Řepích jsem zamířil k Velkému rybníku a pak přes trať. U přejezdu přes dálnici jsem se musel vypořádat se spoustou nadšenců chystajících se na zdejší přebor v jízdě horských kol. Pak už osamocen jsem polní cestou dojel až do Hostivic. Namísto vracečky kolem nádraží a pak i kruhových objezdů ve výstavbě jsem podjel nádraží a asfaltem vystoupal nad dálnici a pak zahnul k plotu. Tady je to klasika. Kus asfalt a pak pěšina podle plotu.

   Chybělo pár minutek a mohl jsem vidět Deltu tak na 10 metrů. Jinak se zde pohybovala samá menší letadla. Od letiště jsem zamířil do Hostouně a pak pozvolným stoupáním do Dolan. Zde je stále ještě stržený most po bleskové povodni. Je zde však lávka pro pěší, takže pro kolo není problém projet. Další dominantou bylo Lego a pak Kožová hora. Tam už jsme byli několikrát, takže jsem se jí vyhnul a našlápl na Kladenské sypané stezky. Po 0017 skoro k Rozdělovu a pak po zelené značce na Mohyly. Odtud z kopce dolů směrem k Doksům. Ale vyhnul jsem se, protože jsme zde vítali jaro. Otočil jsem k Braškovu po 201 a pak po žluté kolem Adventure golfu v Horním Bezděkově sklesal až k Roučmídovu mlýnu.

   Odtud čekalo dlouhé stoupání lesem po zelené. I tady jsme již byli a to na rozhledně Vysoký vrch. To jsem již jel Křivoklátskými lesy. Po silnici jsem pak sjel až do Nižboru. Tam jsem se rozhodl hledat jídlo. Měl jsem asi 50km a trochu hlad. U Lípy jsme již byli a byla to tragédie. Takže po pravém břehu po nové stezce jsem mířil k Berounu. Kde je ta hospoda? Nepotkal jsem nic kloudného, možná jsou někde mimo novou cyklostezku nějaká vhodná místa ukrytá. A tak jsem se vyšvihnul nad Berounem. I tady jsem hledal špatně a tak mě zachránila jistota v Srbsku u mostu. Jako vždy rychlost a výborná chuť. Po 66km jsem to potřeboval....

  Pokračoval jsme ke Karlštejnu a tím změnil plán. Nově se tam objevila Mořina a pak Velká Amerika. Nejprve jsem přefrčel asi 3 povozy s turisty a pak měl co dělat, abych odolal jejich zpětnému útoku. V tomhle stoupání mi došlo a chytly mě křeče. Mořina byla jedno velké trápení. Pak jsem to trochu rozšlapal, ale už to nebylo ono. Naštěstí od Ameriky je to již takové houpání. Následovaly Kozolupy, Vysoký Újezd, Mezouň, Tachlovice, Dobříč a Jinočany. Přes Třebonice jsem to docvakl až zpět k Siemensu na Stodůlkách.

   Domů jsem dorazil celkem brzo, protože cestou nebyla žádná kultura. Ohromně jsem si užil náročný výlet a byl strašně rád, že jsem letos ještě něco přidal. Tentokrát 94km a 1130m výšky.

 singlovka.jpg

singlovka.gif

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář