Jdi na obsah Jdi na menu
 


23.7. - Rozhledna na Čerchově

   Ranní a dopolední déšť nám trochu zpozdil start a dokonce jsem chvíli uvažoval, že nepojedeme vůbec. Dlouhou chvíli nám s Matýskem zpříjemnili tesaři, kteří jeřábem usazovali krovy na nově vznikajícím stavení. Těsně před polednem jsem rozhodl, že vyrazíme do zdánlivě ustávajícího deště.

   Začátek byl už "tradiční" do Trhanova. Odtud jsme začali stoupat přímo nahoru k Čerchovu. S odstupem času bych asi zvolil cestu přes Klenčí, kde by neměl být takový sklon stoupání. Ovšem bylo by to zase delší. Už v Chodově jsme museli odpočívat pod lípou, protože začalo zase více pršet. Další cesta k Výhledům nám přichystala několik úseků, které jsem s ohledem na zatížení dvěma dětmi a vozíkem musel vytlačit. Tady už nám nepolevující déšť přestával vadit, protože osvěžoval...smiley Po zatáčce s památníkem Jindřicha Šimona Baara jsme se dokonce trochu svezli a nabrali malinko sil. V Caparticích jsme přestoupili na trasu C34 a začali další fázi stoupání. Na křížení před Stadionkou jsem rozhodl změnit trasu a k vrcholu se prostoupat oklikou. Další tlačení nebylo zrovna žádoucí. Objeli jsme Malinovou horu a na Stadionku se napojili až skoro pod vrcholem. Posledních asi 500m po panelce jsme zase museli vytlačit. Po 13km, nastoupaných 650m a dvou a půl hodinách jízdy/chůze jsme byli nahoře! Během chvilky nám byla zima a chyběla nám energie. Oproti našim zvyklostem jsme se tedy rozhodli prvně pooobědvat. Děti se zabavily pod pláštěnkou na pískovišti a my pod dekou vyhlíželi lepší počasí. A světe div se, stalo se. Během oběda se vylouplo sluníčko a pod jeho paprsky se nám vracela dobrá nálada i energie. Vzhůru na vrchol!

   Z rozhledny je krásný kruhový výhled do Čech i Německa. Blízké okolí je velice zanedbané, protože se jedná o bývalý vojenský prostor. Po více jak dvou hodinách na vrcholu Čerchova jsem se těšil na báječný sjezd dolů. To jsem netušil, že nám během chvilky usnou obě děti a cestou dolů mi místo radosti potečou brzdy! Trasou 36 jsme ztráceli rychle výšku, ale pomalou rychlostí. Odbočili jsme cestou na Bystřice (spíš Bývalé) a trasou C45 sjeli až na Ovčí vrch. V tomto místě je výhled na Folmavu a začíná zde již dříve zmiňovaná trasa 3, která vede až do Domažlic. Cesta sem z kopce dolů trvala více než hodinu.

   Trasa 3 je asfaltka, ale tady na konci u Folmavy není profilově rovná, takže zpočátku to bylo trochu nahoru a dolů. Dále k Babylonu se profil rovná a je příjemný. Konec cesty jsem tentokrát zvolil podél hlavní silnice, abychom si ušetřili nějaké stoupání, čas již hodně pokročil. Závěrečnou část po silnici 195 jsme si zpestřili sledováním procesu mlácení řepky.

   Nakonec poctivých 42km s převýšením 964m. A to byl konec našich dovolenkových cyklosnažení. Hlavní vrchol pokořen, stojí to zato!

cerchov---trasa.jpg

cerchov---profil.png

 

Náhledy fotografií ze složky Čerchov

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář