Jdi na obsah Jdi na menu
 


25.3. - Vítání jara, opět Voděradské bučiny

   Oficiální začátek trasy byl v Českém Brodě, ovšem již cestou na toto místo jsme měli o zábavu postaráno. Nejprve Milan předvedl ukázkové navedení kola do tramvajové koleje pro pobavení publika na Andělu. Podle zvuku byl umělecký dojem tak na devítku, obraz jsem bohužel neměl na vedoucí pozici k dispozici. Pak jsme čelili vysvětlovací přednášce o tom, jak web DPP není konzistentní s tím, co po nás chce průvodčí ČD. Přeloženo: kupte si lístek za 40,- a dojedete až do Brodu. Omyl! Musíte mít 5 pásem nebo tak něco. Naštěstí byl průvodčí rozumný a chápavý a vyšli jsme z toho jenom s napomenutím.

   Takže vyrážíme, nejdříve do centra Brodu. Objeli jsme si místní dominantu, kostel, a zamířili na Přistoupim. Od prvních okamžiků jsem čelil dotazům, kdy a kde si někdo koupí svačinu. Nechtěli pochopit, že jedeme do přírody a je teprve březen, tedy všechno zavřeno... V Tuchorazi jsme se nalepili na zelenou značku. Jenže já chtěl jet podle trasy 8206. Takže v Mrzkách jsme tupě kopírovali zelenou a sjeli na louku, do lesa a na pěší cesty. Super, jenom trochu náročné na začátek sezóny. Takže buď po trase 8206 nebo u hájovny pokračovat cestou nikoliv po louce! Všechny 3 cesty se sejdou v jednom místě, ale my jsme si vybrali tu nejnáročnější. Fakt je, že jsme alespoň mohli spáchat soutěž v jízdě do svahu. Rekordem byly 3 metry... Pořád po 8206 jsme se vyloupli z lesa přímo u hnoje. Opět akrobatická vložka, tentokrát pro některé s trvalými "voňavými" následky. A protože jsem neodolal volání hladových, jali jsme se již v Doubku hledat jídlo. Moc jsme nepochodili, ale zachránila nás restaurace Variant v Babicích. Omezený výběr daný malou kuchyní vynahradil rozverný číšník a rychle nošené pivo. Dobrá nouzovka a navíc za lidovku. Rozhodně netřeba se bát!

   Posilněni vyrážíme do Strašína a dále k bučinám. Žlutá kopíruje trasu 0031. Ve vhodném místě jsem si já dal svačinku v lesní boudičce, kam nás zavedl Aleš při výletu Rokytce naproti. Přes Tehovec a Svojetice jsme sklesali do Louňovic a dále trasou 0023 až do Černých Voděrad. U zdejšího rybníka jsme na chvíli zasedli a relaxovali, reklama na jaro... A pak to přišlo. Unavené jsem navedl na svůj záměr objet vrchol nad Ondřejovem. Takže dolů, nahoru, dolů, Zvánovice, nahoru. A samozřejmě, když něco nechceš, vsaď se, že se to povede. Takže nejhorším kopcem po louce pěkně na vrchol. Prostě, když se daří...! No a tak jsme se vyloupli dost unavení nad Ondřejovem přímo u hvězdárny. Naštěstí to znamenalo, že se v podstatě pouze svezeme dolů. Takže po silnici, serpentýnami pod dálnici a jsme dole pod zastávkou v Senohrabech. Poslední výšlap a sednout do vlaku!

   Díky všem, kteří první, náročný, výlet zvládli. Podle mapy to bylo 50 km s převýšením 895 m. To občas nedáváme ani v průběhu sezóny... Tak příště zase!

vitani-jara---trasa.jpg

vitani-jara---profil.png

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář